Konference 37th ICOFOM INTERNATIONAL SYMPOSIUM – NEW TRENDS IN MUSEOLOGY

Ve dnech 5. až 8. června 2014 jsem se zúčastnila 37. mezinárodního sympózia ICOFOM s podtitulem Nové trendy v muzeologii. Sympozium se konalo v Paříži a přednášky probíhaly po tři dny v historických budovách Sorbonny; na čtvrtý a pátý den byla naplánovaná společná návštěva muzeí.

Foto z konference

Foto z konference

Podtitul konference sliboval zaměření na nové trendy muzejního vystavování v současné společnosti, která je ovlivňována změnami v informačních a komunikačních technologiích, na což navazují nové metody edukace. Sympozium bylo rozděleno do 9 sekcí. Z pohledu zaměření mého studia (Specializace v pedagogice – Výtvarná výchova) jsem si vybírala především přednášky ze sekcí Publics, Education, Communication; Participative Museology a Sciences, fine arts, ethnography… a look at the contemporary world.

Pohled do historického sálu Sorbonny, ve kterém probíhal dopolední program.

Pohled do historického sálu Sorbonny, ve kterém probíhal dopolední program. (Zdroj: fotoarchiv Vanessy Padilly)

Konference pro mne byla cennou zkušeností především z toho důvodu, že jsem se podobné a svým významem takto důležité mezinárodní akce účastnila poprvé. Setkala jsem se s odlišnou formou přednášení, než na kterou jsem byla doposud zvyklá. Francouzští přednášející se od ostatních z jiných zemí (z USA, Brazílie, Švédska, Španělska, Slovinska aj.) lišili především tím, že jejich příspěvky měly formu eseje, kterou četli před publikem (a to v mnoha případech bez jakéhokoliv obrazového doprovodu). Proto musím kriticky zhodnotit nedostatečné zajištění překladu do angličtiny, který v rámci zvolené formy přednášení prakticky nebyl možný uskutečnit simultánně, tudíž překladatelé vždy pouze shrnovali hlavní body řečníkova projevu.

Příspěvek Samuela Coavoux "Cross-roads: A fresh look at the works in art museums" - příklad francouzského prezentačního stylu (Zdroj: fotoarchiv Vanessy Padilly)

Příspěvek Samuela Coavoux “Cross-roads: A fresh look at the works in art museums” – příklad francouzského prezentačního stylu (Zdroj: fotoarchiv Vanessy Padilly)

Za zmínku stojí příspěvek Conxa Rodà, vedoucí strategie a komunikace v Museu Nacional d’Art de Catalunya v Barceloně, kde plánují celkovou digitalizaci sbírek a v současné době již spolupracují na velkých celosvětových projektech, jako je např. Google Art Project nebo Europeana. Neméně zajímavý byl příspěvek Silvilene de Barros R. Morais z univerzity v Rio de Janeiru s názvem „A museum for all: Among real and ideal“, ve kterém se zaměřovala na to, jak vytvořit v současném muzeu prostor pro kreativní učení a zprostředkování exponátů. Obdobné téma zvolily i Irina Chuvilova a Olga Shelengina z ruské Akademie věd, které se zabývaly problémem muzejní komunikace, přičemž zdůraznily, že důležitost studia dalších disciplín jako je sociologie, psycholingvistika nebo psychologie. Cécile Camart vystoupila s příspěvkem „Recréations ou récreations? Bégaiements de l´art moderne: reconstitutions, reprises et réactivations d´expositions (2010 – 2013)“. Zamýšlela se v něm nad současným způsobem vystavování moderního umění např. v Centre Pompidou.

Příspěvek Niny Robbins na téma finských muzeí umění (Zdroj: fotoarchiv Agostinha Ribeiry)

Příspěvek Niny Robbins na téma finských muzeí umění (Zdroj: fotoarchiv Agostinha Ribeiry)



Součástí mé cesty do Paříže byla i návštěva místních muzeí a galerií. Stihla jsem se podívat do tradiční zastávky všech turistů Musée du Louvre, ve kterém je možné vidět chronologicky řazené exponáty od egyptského a orientálního umění přes umění antického Řecka a Říma až po exponáty ze středověku a novověku. Musée d´Orsay slibovalo obrazy impresionistů, ovšem velmi zajímavé pro mě bylo i zde umístěné starší umění a také dočasná výstava hledající paralely mezi Vincentem Van Goghem a Antoninem Artaudem nazvaná „Le suicidé de la société“, tedy „Sebevrah společnosti“.

Musée d'Orsay

Musée d´Orsay – pohled do expozice

Musée d'Orsay

Musée d´Orsay – pohled do expozice

Musée d'Orsay

Musée d´Orsay – příklad galerijní únavy

Musée d'Orsay

Musée d´Orsay – příklad galerijní únavy

Mé kroky vedly i do Centre Georges Pompidou, kde mne oslovila nejen stálá expozice moderního umění, ve které jsem se setkala s díly, která jsem do té doby znala pouze z publikací, ale i dočasné výstavy (fotografie Henriho Cartier-Bressona nebo průřez dílem Martiala Raysse).

Centre Pompidou

Centre Pompidou

Centre Pompidou - vnitřní prostory

Centre Pompidou – vnitřní prostory

Centre Pompidou

Centre Pompidou

Momentka z Centre Pompidou

Momentka z Centre Pompidou

Centre Pompidou - pohled do expozice Martiala Raysse

Centre Pompidou – pohled do expozice Martiala Raysse

Centre Pompidou - dílo Martiala Raysse

Centre Pompidou – dílo Martiala Raysse

Centre Pompidou - dílo Martiala Raysse

Centre Pompidou – dílo Martiala Raysse

Centre Pompidou - pohled do expozice

Centre Pompidou – pohled do expozice

Centre Pompidou - pohled do expozice

Centre Pompidou – pohled do expozice

Centre Pompidou - socha Maxe Ernsta "Capricorn"

Centre Pompidou – socha Maxe Ernsta – Capricorn

V Musée d´Art moderne de la Ville de Paris jsem zhlédla výbornou soubornou výstavu díla Lucia Fontana, na které jsem si plně uvědomila, že díla tohoto umělce snad více než jakákoliv jiná jsou naprosto nepřenosná a nereprodukovatelná a jak důležité je dostat příležitost setkat se s jeho prací osobně, což mi bylo dalším impulzem ke směřování mé pedagogické cesty v oblasti (dějin) umění.

Musée d´Art Moderne - Lucio Fontana

Musée d´Art Moderne – Lucio Fontana

Musée d´Art Moderne - Lucio Fontana

Musée d´Art Moderne – Lucio Fontana

Nejvíce na mě zapůsobila návštěva Palais de Tokyo nacházejícího se naproti muzeu moderního umění a jen několik desítek metrů od Eiffelovy věže, který si troufám označit za svatostánek současného umění. Poskytuje totiž dostatek prostoru pro výstavy i ateliéry rezidenčních umělců.

Palais de Tokyo (vchod)

Palais de Tokyo (vchod)

Palais de Tokyo - vnitřní prostory s ateliéry umělců (přístupné bez nutnosti zakoupení vstupenky)

Palais de Tokyo – vnitřní prostory s ateliéry umělců (přístupné bez nutnosti zakoupení vstupenky)

Palais de Tokyo - vnitřní prostory s ateliéry umělců (přístupné bez nutnosti zakoupení vstupenky)

Palais de Tokyo – vnitřní prostory s ateliéry umělců (přístupné bez nutnosti zakoupení vstupenky)

Palais de Tokyo - autorské čtení

Palais de Tokyo – autorské čtení

Palais de Tokyo - výstava

Palais de Tokyo – expozice

Palais de Tokyo - výstava

Palais de Tokyo – expozice

Palais de Tokyo - výstava

Palais de Tokyo – expozice

Palais de Tokyo - výstava

Palais de Tokyo – výstava Hiroshiho Sugimota “Lost Human Genetic Archive”

Palais de Tokyo - výstava

Palais de Tokyo – výstava Hiroshiho Sugimota “Lost Human Genetic Archive”

V Brně dne 20. 9. 2014, Mgr. Irena Točíková

Zdroj fotografií: osobní archiv autorky